vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň
| Vyjmenovaná slova | Příbuzná slova |
|---|---|
| vy | vy (vy tam dole), vykat |
| vysoký | vyšší, nejvyšší, výše, výška, vysočina, Vysočany, Vyšehrad, výš, výškoměr, výsost, vysokohorský, výš, povýšit, vyvýšit |
| výt | vytí (vlčí vytí), zavýt, zavytí |
| výskat | výskot (jásot), výskání, nevýskat, zavýsknutí |
| zvykat | szlozvyk, zvyk, návyk, odvykat, zvyklost, neobvykle, obvykle |
| žvýkat | žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka |
| vydra | vydří, vydrovka, Povydří |
| výr | výři |
| vyžle | |
| povyk | povykovat, povykování |
| výheň | |
| vy,vý | vybarvit, povytáhnout, bezvýznamný, vybíjená, východ |
| y/ý | i/í |
|---|---|
| výt (pes vyje) | vít (splétat, např.věneček) |
| výr (pták) | vír (vzdušný nebo vodní) vir (počítačoví vir) |
| výskat (jásavě křičet) | vískat (probírat se někomu ve vlasech) |
| výška (vysoký) | vížka (věžička) |
| vysel (obilí) | visel (za nohu) |
| vysutý (vysutý dopředu) | visutý most (zavěšený most) |
výheň, cavyky, Výtoň, vyza (mořská ryba), Vyškov, vír (krouživý pohyb vody nebo vzduchu), vískat (probírat se někomu ve vlasech), vít (vinout), vížka (věžička); Vizovice, kavyl (druh trávy), víly vily věnce, vlci zavile vyli na měsíc, vikýř, vikář, viklad, víkend, vítěz, vítězství, vydřiduch, vyhasínat, výherce, vyhláška, vyhnanec, výhonek, vyhovět, výhoz, výhrůžka, výhřevnost, vychlípit, východisko, výjimka, vyjma, výkladový, výkonnost, výluka, výmol, výmyk, výpar, výseč a mnoho dalších, idět, viklat, vítěz, vítězit, vítat, vítání, vinout, vinit, vikýř, vidle, víčko, vidina, vidlice, vichřice, víkend, vinice, vinohrad, viróza, vítězoslavný, vyskočit, vytáhnout, vyložit, výtah, výběr, vymalovat, vytrhnout, vybraný, vystavený, vybarven, výtěžek, dobře vypadat, třídní výkaz
V těchto slovech píšeme vždy měkké i: vidět, viset, viklat, vinout
Jak poznat předponu vy-/vý-
Vydáno dne 10.01.2009 od Jana Skřivánková
Jak poznat, zda se jedná ve slově o předponu -vy nebo ne.
Pokud si nejste jistí, jestli se jedná ve slově o předponu -vy nebo jestli je skupina vi součástí slovního základu, zkuste skupinu vi/vy ze slova odtrhnout, popřípadě ji ještě nahradit předponou jinou. Nahrazení předponou sice nejde vždycky, ale i tak se na ní dá mnohdy spolehnout. Pokud tedy odtrhneme skupinu vy/vi ze slova a slovo nám dává stále význam, jedná se o předponu. Někdy nemusí dávat slovo bez předpony smysl, ale pokud k němu dáme předponu jinou, ihned je srozumitelné. I v takovýchto slovech píšeme tvrdé y.
vyhrát - po odtržení skupiny vy, nám vznikne sloveso hrát. Slovo tedy dává i nadále smysl, proto se jedná v tomto případě o předponu -VY. Píšeme tedy tvrdé Y. Místo -vy můžeme také dát například i předponu -za (Zahrál to opravdu dobře.) nebo -při (Přihrál míč nejblíže stojícímu hráči.), skupina vy je tedy opravdu předponou.
vybral - pokud odpojíme skupinu vy, dává nám pořád slovo nějaký smysl. Např. Bral to lehkou váhu. Můžeme také říci, že něco někomu dalo opravdu zabrat nebo že si někdo nabral příliš mnoho práce a teď nestíhá. V tomto slovese se tedy znovu jedná o předponu -VY.
Stejný postup můžeme pak použít u jakéhokoli slova, kterým si nejsem jisti. Tento postup tedy rozhodně neplatí pouze na slovesa:
vyléčený - pokud odebereme skupinu -vy/vi, dává slovo pořád smysl. Pokud je někdo musí být léčený do té doby, než je vyléčený. Navíc si můžeme pomoci také tím, že přídavné jméno léčený je příbuzné ke slovesu vyléčit, ze kterého nám po odebrání předpony -vy, zbude běžně používané léčit. Opět se tedy jedná o předponu -VY.
Pokud dáme skupinu vi/vy pryč a slovo nedává žádný význam, neznamená to bohužel automaticky, že se nejdná o předponu -vy. Ukážeme si to např. na podstatném jménu výtěžek.
výtěžek - pokud oddělíme skupinu vi/vy, tak nám vznikne slovo těžek. Takové slovo neznamená. Nepomůže nám ani to, když před něj dáme nějakou jinou předponu - slova zátěžek nebo třeba nátěžek neexistují. Přesto musíme napsat tvrdé Y. Proč? U některých slov si musíme uvědomit, jak vlastně vznikla. Podstatné jméno výtěžek nejspíše vzniklo ze slovesa vytěžit a to zase vzniklo pomocí předpony -vy ze slovesa těžit. Pokud si uvědomíme tyto souvislosti, snadno zjistíme, že se, ač to tak zprvu třeba nevypadalo, jedná skutečně o předponu -vy.
Pokud si skupinu vi/vy odtrhneme od slova a nahradíme ji jinými předponami, vzniknou nám slova, která nedávají smysl - např. zátěz, přetěz, nátěz apod. Nejedná se tedy o předponu vy- a píšeme ve slově měkké i. Pozor! Nenechte se zmást slovem řetěz. Žádní předpona ře- neexistuje.
Úplně stejný případ jako slovo vítězství. Pokud si zkusíme nahradit počáteční vi nějakou jinou příponou, vzniknou nám slova jako zákend, úkend, pokend, která nám jasně určují, že se opět nejedná o předponu vy-.
Opět zaměníme skupinu vi za jinou předponu a opět nám vznikají slova, která neexistují (nedávají smysl) - např. zaklat, uklat, poklat apod. O předponu vy- se tedy v tomto případě rozhodně nejedná. To samé platí o slovesu zviklat. I tady píšeme měkké i, protože skupina vi není předponou ale součástí základu slova.
Po nahrazení skupiny vi nám nevzniknou smysluplná slova, takže se znovu nejedná o předponu vy- (např. ukýř, nakýř, přikut atd.)
Stejný případ jako slovo vikýř. I zde se nejedná o předponu, stačí si zkusit odebrat skupinu vi a nahradit ji nějakou předponou. Opět nám nevzniknou slova, která mají nějaký význam, proto můžeme s jistotou říct, že se nejedná o předponu vy-.
U některých slov se může na první pohled zdát, že předponu vy-/vý- neobsahují. Pokud si například u slova významný odtrhneme skupinu vý, vznikne nám slovo znamný. To nic neznamená a mohli bychom si tedy říct, že se prostě o předponu nejedná. Když se ale zamyslíme nad významem slova významný, zjistíme, že vzniklo odvozením ze slova význam. A pokud má něco nějaký význam, tak to pro někoho něco znamená. Pokud si tyto vztahy uvědomíme, zjistíme, že toto slovo obsahuje předponu vý-, ačkoli to tak na první pohled nevypadalo. Je proto dobré se krátce zamyslet nad významem každého slova, než s určitostí rozhodneme, že se nejedná o předponu vy-, vý-.
Je dobré si uvědomit, že pokud někomu něco vykazuje, tak můžeme také říct, že mu to ukazujeme. A hned je další možná předpona na světě. Jestliže si můžeme počáteční vy odtrhnou a nahradit ho jinou předponou, jedná se určitě o předponu a my musíme napsat tvrdé y.
Vypadá, zapadá, připadá, napadá... I když každé slovo má trochu jiný význam, jsou utvořena od stejného základu. Z toho jasně poznáme, že se opět jedná o předponu a musíme napsat tvrdé y.
Někdy je těžké předponu vy-, vý- rozeznat. Aby se nám to podařilo, je dobré si svůj odhad podložit tím, že se zkusíme zamyslet nad významem daného slova a pokusit se oddělit a nahradit skupinu vi/vy nejen od samotného slova ale i od slova příbuzného (např. vyznamenání a vyznamenat).
Příbuzná slova Vám mohou být při rozhodování opravdu užitečná. Pokud totiž některá příbuzná slova mají v základu místo i písmeno ě, můžeme říct, že se o předponu vy-, vý- nejedná.
Příklady:
Vítr - je větrno
Víra - věřit v něco
Toto pravidlo ale nejde použít obráceně. Nelze říci, že pokud není v žádném příbuzném slovu ě, nejedná se o předponu vy-, vý-. Např. slovo víno - žádné příbuzné slovo ě neobsahuje, přesto je skupina ví součástí slovního základu. Pozor si dejte také na vyjmenovaná slova po v. Ta sice předponu vy-, vý- neobsahují, ale i tak je píšeme s tvrdým y (právě pro to, že jsou vyjmenovaná).